Generátor ukládacích jednotek

Generátor slouží pro automatické vytvoření ukládacích jednotek v záložce Uložení a jejich současné napojení k jednotkám popisu pomocí prvku Ukládací jednotka.

Po spuštění akce jsou pro jednotlivosti a složky s níže uvedenými hodnotami prvku Typ archiválie, které jsou zároveň evidenční jednotkou, založeny ukládací jednotky se způsobem uložení samostatně, v jejichž prefixu je uvedena odpovídající zkratka evidenční jednotky (v závorce):

• Listina do roku 1850 (lio)

• Listina po roce 1850 (lip)

• Úřední kniha (ukn)

• Rukopis (rkp)

• Podací protokol (ppr)

• Index (ind)

• Elench (ele)

• Repertář (rep)

• Kartotéka (ktt)

• Pečetidlo (pec)

• Razítko (raz)

• Pečeť, odlitek pečeti, otisk typáře (otd)

• Kopie otisku (otd)

• Mapa (map)

• Atlas (atl)

• Technický výkres (tvy)

• Grafický list (gli)

• Kresba (kre)

• Fotografie na papírové podložce (fsn)

• Fotografická deska (fsd)

• Listový film (lfi)

• Svitkový film (sfi)

• Kinofilm (kin)

• Mikrofilm (mf)

• Mikrofiš (mfs)

• Fotoalbum (fal)

• Digitální fotografie (dfo)

• Kinematografický záznam (dílo) v analogové i digitální podobě (kza)

• Zvukový záznam (dílo) v analogové i digitální podobě (zza)

• Tisk do roku 1800 (tio)

• Tisk po roce 1800 (tip)

• Pohlednice (poh)

• Plakát (pkt)

• Cenný papír (cpa)

• Štoček (sto)

• Předmět numizmatické povahy (pnp)

• Předmět faleristické povahy (pfp)

• Jiná (jin)

Generátor nelze použít pro vytvoření ukládacích jednotek se způsobem uložení karton nebo fascikl, respektive pro archiválie evidované prostřednictvím množstevních evidenčních jednotek.

Vynechány jsou kromě neevidovaných jednotlivostí také jednotky popisu s prvkem Pevné spojení nebo ty, které již mají připojenou jinou ukládací jednotku.

Viz též Typ složky.

Vygenerované ukládací jednotky je možné obdobným způsobem hromadně odstranit pomocí funkce Vymazání ukládacích jednotek.

Varování

Použití generátoru ukládacích jednotek může v závislosti na způsobu popisu archivního souboru vést k zavádějící záměně ukládacích jednotek za evidenční jednotky, například při jejich uložení v kartonech nebo v případě archiválií v digitální podobě. Tvar ukládací jednotky (např. ukn 1) pak nemusí vyjadřovat skutečné místo fyzického uložení, ale pouze identifikovat příslušnou evidenční jednotku.

Použití této funkce by mělo vždy vycházet z metodických pravidel daného archivu.